Silniční daň
Silniční daň platí právnické i fyzické osoby, pokud používají sami nebo jejich zaměstnanci vozidlo k podnikání. Vyplývá z toho, že když zaměstnavatel, který hradí zaměstnanci cestovní výdaje za použití jeho osobního automobilu pro služební cestu, musí za toto auto zaplatit i silniční daň. Povinnost platit silniční daň platí vždy i pro nákladní vozidlo s hmotností vyšší než 3,5 tuny, které je vedeno v obchodním majetku firmy, i když se nepoužívá k podnikání. Osvobozeny od této daně jsou ale automobily s ekologickým palivem, tedy na elektřinu a plyn, vozy armády či automobily diplomatů.
Předmětem daně je vozidlo, ne vlastník
Pro silniční daň není rozhodující, kdo je vlastníkem vozidla. Předmětem daně je totiž auto, které se využívá k podnikání, nikoli vlastník vozu. Povinnost platit daň se týká nejen vozidel, která jsou využívána k podnikání, ale i těch, jejichž provoz s podnikáním nějak souvisí. Od placení daně jsou osvobozena jen vozidla, která slouží k hromadné přepravě osob. Silniční daň se platí jako záloha čtyřikrát ročně. Zdaňovacím rokem je kalendářní rok.
Slevy na dani pro novější vozy
Sazba daně se odvíjí u osobních vozů od obsahu válců, tedy kubatury uvedené v krychlových centimetrech. U nákladních vozidel se počítá podle nejvyšší povolené hmotnosti v tunách a počtu náprav. Zákonodárci však u placení silniční daně zvýhodnili nová vozidla, která méně zatěžují životní prostředí. Sleva například u osobních vozů do 3 let po registraci činí 48 %, další 3 roky je 40 % a další 3 roky, tedy po 6 letech provozu od registrace je ještě 25 %. Sleva až 100 % platí například pro nákladní vozy nad 3,5 tuny, jež využívají neziskové organizace.