Daňová evidence

Fyzické osoby, obvykle živnostníci, kteří uplatňují skutečné výdaje nikoli paušální, vedou daňovou evidenci. Je to jednodušší způsob evidence příjmů, výdajů a majetku než je účetnictví. Daňová evidence nahradila od roku 2005 zrušené jednoduché účetnictví. Daňová evidence je nutná ke stanovení základu daně pro daňové přiznání z příjmu fyzických osob v případě uplatňování skutečných výdajů. Pokud jde o účetnictví, fyzická osoba jej může vést, ovšem pouze na základě dobrovolného rozhodnutí.

Daňová evidence je jednodušší než účetnictví

Daňová evidence není tak složitá jako účetnictví, přesto je nutné, aby se poplatník řídil některými zásadami. Zákon o daních z příjmů stanovuje obsah daňové evidence, ale formu si může každý živnostník zvolit podle sebe. Existují jednoduché počítačové programy, které vedení daňové evidence usnadňují. Jednotlivé oddíly daňové evidence se nazývají knihami. Nejdůležitější evidencí je kniha příjmů a výdajů. V ní se zaznamenávají všechny příjmy a výdaje, ale je nutné rozlišovat, zda jde o položky, které ovlivňují základ daně. Každý daňový výdaj musí být doložen dokladem. Doklady musí být očíslovány a doporučuje se pro následnou kontrolu, aby byly řazeny podle data.

U paušálních výdajů se nemusí vést daňová evidence

V dalších knihách daňové evidence je nutné evidovat pohledávky a dluhy. Tyto položky se vyplatí číslovat, evidovat u nich datum vystavení či přijetí, částku a údaje o splatnosti, zaplacení a dokladu, kde byla transakce zaznamenána, například pokladním dokladem. Do daňové evidence se zaznamenávají údaje o majetku hmotném a nehmotném, údaje o zásobách a rezervách. K 31. prosinci se musí zjistit a provést zápis o skutečném stavu zásob, majetku, pohledávek a dluhů, což má vliv na základ daně. Někteří živnostníci využívají pro daňové přiznání paušální výdaje, popřípadě jsou v režimu paušální daně, takže nemusí vést daňovou evidenci,