Daňová evidence

Fyzické osoby, obvykle živnostníci, kteří uplatňují jednotlivé výdaje nikoli paušálem, vedou daňovou evidenci. Je to jednodušší způsob evidence příjmů, výdajů a majetku než je účetnictví. Daňová evidence nahradila od roku 2005 zrušené jednoduché účetnictví. Daňová evidence je nutná ke stanovení základu daně pro daňové přiznání z příjmu fyzických osob. Zákon o účetnictví určuje, které fyzické osoby nemusí vést účetnictví. Jsou to ty, které se nestaly účetní jednotkou podle zákona, nejsou účastníky spolků, nejsou zapsány ve Veřejném rejstříku a jejich obrat za minulý kalendářní rok nepřekročil částku 25 milionů korun.

Daňová evidence je jednodušší než účetnictví

Daňová evidence není tak složitá jako účetnictví, přesto je nutné, aby se poplatník řídil některými zásadami. Zákon o daních z příjmů stanovuje obsah daňové evidence, ale formu si může každý živnostník zvolit podle sebe. Existují jednoduché počítačové programy, které vedení daňové evidence usnadňují. Jednotlivé oddíly daňové evidence se nazývají knihami. Nejdůležitější evidencí je kniha příjmů a výdajů. V ní se zaznamenávají všechny příjmy a výdaje, ale je nutné rozlišovat, zda jde o položky, které ovlivňují základ daně. Každý daňový výdaj musí být doložen dokladem. Doklady musí být očíslovány a doporučuje se pro následnou kontrolu, aby byly řazeny podle data.

U paušálních výdajů se nemusí vést daňová evidence

V dalších knihách daňové evidence je nutné evidovat pohledávky a dluhy. Tyto položky se vyplatí číslovat, evidovat u nich datum vystavení či přijetí, částku a údaje o splatnosti, zaplacení a dokladu, kde byla transakce zaznamenána, například pokladním dokladem. Do daňové evidence se zaznamenávají údaje o majetku hmotném a nehmotném, údaje o zásobách a rezervách. K 31. prosinci se musí zjistit a provést zápis o skutečném stavu zásob, majetku, pohledávek a dluhů, což má vliv na základ daně. Někteří živnostníci využívají pro daňové přiznání paušální výdaje, takže nemusí vést daňovou evidenci.