Daň z přidané hodnoty (DPH)

Při procesu výroby, distribuci výrobků či poskytování služeb jednotlivé podnikatelské subjekty dodávají produktu určitou hodnotu a z té pak odvádějí daň státu. To je daň z přidané hodnoty (DPH). Platí ji příjemce zboží či služeb, pokud je plátcem DPH. V podstatě se u subjektu platí daň z rozdílu ceny mezi vstupem produktu a jeho výstupem. Tato daň je nepřímá a je nejdůležitějším příjmem státního rozpočtu. Někdy se jí také říká univerzální daň. V Česku byla daň z přidané hodnoty zavedena od roku 1993 a nahradila tak dřívější daň z obratu.

Plátcem DPH se může stát podnikatel i dobrovolně

Daň z přidané hodnoty je upravena samostatným zákonem. Rozlišuje osoby registrované, povinné či identifikované. Například povinným plátcem je ten, jehož obrat překročí jeden milion korun za 12 nebo několik po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nebo když jsou splněny další důvody. Plátce se může stát subjekt i dobrovolně, když je to pro něho výhodné, například má více dodavatelů, kteří platí daň z přidané hodnoty. Dříve byl automaticky plátcem DPH i ten, kdo přijal zboží či službu ze zahraničí, dnes je charakterizován jako identifikovaná osoba. Pak je plátcem DPH jen pro přeshraniční plnění. Každý plátce DPH i identifikovaná osoba se musí registrovat do určeného termínu.

Změny u DPH od ledna 2014

Změny některých zákonů se po lednu 2014 dotkly také plátců DPH. Kvůli snahám zjednodušit celý proces související s platbou DPH, podávají plátci daně z přidané hodnoty přiznání, dodatečná přiznání i hlášení pouze elektronicky. Totéž platí i pro registraci či oznámení o změnách registračních údajů. Výjimku mají pouze plátci DPH, jimiž jsou fyzické osoby, jejichž obrat během 12 po sobě jdoucích měsíců nepřesáhne částku 6 milionů korun a zákon jim povinnost podávat přiznání elektronicky nestanovil. Pro rok 2014 zůstaly také sazby DPH stejné. Standardní je 21% a spodní je 15%. Do ní spadají například potraviny, nealkoholické nápoje, městská doprava, časopisy a noviny či stavební práce spojené s bydlením.